Mezinárodní sankce

Obecně o sankcích

Mezinárodní sankce jsou souhrn omezujících opatření, jež mezinárodní společenství (OSN) a EU používají jako nástroj k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, k ochraně základních lidských práv a k boji proti terorismu. Jsou přijímány formou rezoluce Rady bezpečnosti OSN, resp. rozhodnutím Rady EU a nařízením Rady EU nebo Evropské komise. Od 1. ledna 2023 se pod tímto pojmem rozumí i některá opatření stanovená na základě nařízení Vlády ČR nebo jejím usnesením podle tzv. sankčního zákona (blíže viz Sankce v ČR).

Pokud mezinárodní sankce nevycházejí z rezoluce RB OSN, ale byly stanoveny jen na úrovni EU, hovoříme o tzv. autonomních sankcích EU. Takové sankce jsou závazné a vynutitelné jen:

• na území EU,
• na palubě letadla nebo plavidla členských států (členského státu) EU,
• pro fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého členského státu,
• pro právnické osoby a jiné subjekty založené nebo zřízené podle práva některého členského státu EU a
• na jakoukoli obchodní činnost vykonávanou zcela nebo částečně v rámci EU

Mezinárodní sankce mohou spočívat např. v omezení obchodu a služeb včetně peněžních služeb a služeb na finančních trzích, v omezení cestování konkrétních fyzických osob, v omezeních na úseku dopravy a spojů, technické infrastruktury, ale i na poli vědeckotechnických, případně i kulturních a sportovních styků.