Účetní

Ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) AML zákona stanoví, že pro účely tohoto zákona se povinnou osobou rozumí „…osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona“. Povinnou osobou je tak každý subjekt, který vykonává některou z těchto činností, avšak za podmínky, že ji vykonává jako předmět svého podnikání. Z toho vyplývá, že účetní, který je zaměstnán ve společnosti, pro kterou vykonává účetní služby, na pracovní poměr, tzv. interní účetní, nebude považován za povinnou osobu.

Povinnou osobou je externí účetní, což upřesňuje judikatura SDEU. V rámci případu C-3/24 MISTRAL TRANS (rozsudek prvního senátu ze dne 5. prosince 2024, GA Pikamäe) se SDEU vyjadřuje k pojmu „externí účetní“ ve smyslu 4. AML Směrnice, která byla transponována do AML zákona. „Pojem „externí účetní“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 písm. a) směrnice 2015/849 zahrnuje fyzické nebo právnické osoby, jejichž profesní činnost spočívá v tom, že na základě samostatné výdělečné činnosti poskytují třetím osobám takové účetní služby, jako je zpracování, vedení nebo kontrola účetnictví. Naproti tomu právnická osoba, která za účelem sdružování zdrojů vede účetnictví společnostem, které jsou s ní propojeny, pod tento pojem nespadá.“

Vybraná stanoviska a materiály

• Stanoviska

Proces identifikace (a následného prověření v sankčních seznamech, vyhodnocení rizikovosti, atd.) - u dlouhodobých velkých klientů je to jasné. Co ale on-line klienti, typicky požadující sestavení ročního vyúčtování daně z příjmů pro fyzické osoby? Musí dojít k fyzické identifikaci proti OP, nebo stačí u těchto jednorázových úkonů nějaká "zjednodušená identifikace", kdy ověřím, že dodané dokumenty vzájemně souhlasí?

V rámci dotazu je odpověď rozdělena na dvě části. Zaprvé, v rámci plnění povinnosti identifikace je třeba rozlišovat, zda poskytujete služby svému klientovi v rámci obchodního vztahu ve smyslu § 4 odst. 2 AML zákona, tzn. na bázi trvajícího vztahu nebo opakování (každý rok sestavujete pro daného klienta daňové přiznání), anebo se jedná o jednorázový obchod resp. poskytnutí služby (např. sestavíte klientovi pro daný rok daňové přiznání, a pak už mu žádnou službu neposkytnete). V případě obchodního vztahu musí být povinnost identifikace splněna vždy před vznikem obchodního vztahu (§ 7 odst. 2 písm. b) AML zákona). V případě jednorázového obchodu je identifikace vázána na hodnotu obchodu, a to více než 1 000 EUR (§ 7 odst. 1 AML zákona). Zde upozorňujeme na výkladovou praxi, že u poskytování služby např. ze strany účetních či daňových poradců nepředstavuje hodnotu obchodu odměna za poskytnutou službu, ale předmět plnění. V případě sestavení ročního vyúčtování DPFO je jím příjem FO, DPPO je jím obrat, daň z nemovitosti, pak hodnota nemovitosti. Zadruhé, AML zákon při plnění povinnosti identifikace, a to konkrétně u prvotní identifikace klienta (či osoby jednající za něj), umožňuje povinné osobě „externí účetní“ využít různé způsoby, a to nejen identifikaci za fyzické přítomnosti (§ 8 odst. 1 AML zákona), ale také identifikaci na dálku (§ 8a, § 11 odst. 7 AML zákona), zprostředkovanou identifikaci (§ 10 AML zákona) nebo převzetí identifikace (§ 11 odst. 1 a 2 AML zákona), samozřejmě při aplikaci dalších souvisejících ustanovení. Při následné identifikaci klienta (či osoby jednající za něj), tj. klienta či jednající osoby, kteří již byli identifikováni, postupuje povinná osoba dle § 8 odst. 5 AML zákona „ověří vhodným způsobem totožnost klienta nebo této jednající fyzické osoby“. AML zákon nestanovuje provedení, ale vždy by měla povinná osoba jednoznačně určit a ověřit totožnost klienta (např. využití el. podpisu). V případě prvotní identifikace klienta je možné využít zjednodušenou identifikaci, kterou AML zákon umožňuje za splnění podmínek stanovených v § 13. V této souvislosti je třeba upozornit, že zjednodušená identifikace představuje zjednodušení způsobu identifikace, ale nikoliv snížení rozsahu identifikačních údajů požadovaných zákonem či neprovedení identifikace ve smyslu § 8 odst. 8  AML zákona. Pro její využití musí povinná osoba prokázat rozlišování rizikovosti klientského portfolia, tj. kategorizace klientů dle ML/FT rizik.

Společnost nemá externí účetní, účetní práce jsou vykonávány na základě pracovního poměru. Daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Kdo bude kontaktní osoba v rámci FAÚ? 

Interní účetní není povinnou osobou, tudíž na ni nedopadají povinnosti stanovené AML zákonem povinným osobám, tedy ani nemá povinnost určit a nahlásit FAÚ kontaktní osobu. Daňový poradce je povinnou osobou, a tudíž si musí splnit povinnost určit a nahlásit kontaktní osobu FAÚ. Daná společnost je v pozici klienta daňového poradce. 

Musím se nahlásit jako kontaktní osoba i v případě, že mi fyzická osoba 1x ročně dodá tabulku příjmů ke zpracování DP s využitím paušálních výdajů? Jsou mi známy pouze příjmy ...

Povinnost určit a nahlásit kontaktní osobu FAÚ dle § 22 AML zákona dopadá na všechny povinné osoby zakotvené v § 2 odst. 1 AML zákona, vyjma advokátů a notářů. Externí účetní je povinnou osobu dle § 2 odst. 1 písm. e) AML zákona a není podstatné, zda je s klienty v obchodním vztahu či poskytuje jednorázové obchody. Povinnost dle § 22 AML zákona splníte jednorázově, a pak pouze v případě, že se bude něco (v rámci nahlášených údajů) měnit – v takovém případě je lhůta 15 dnů pro nahlášení změny.

Stačí od klienta získat čestné prohlášení, že není PEP?

Ano, od klienta stačí toto čestné prohlášení. Jen je třeba naplnit požadavek § 8 odst. 8 AML zákona – povinná osoba zjistí a zaznamená, tzn. v rámci zjištění doporučujeme i přiměřeným způsobem ověřit, co vám klient tvrdí. Vhodné vědět, co klient dělá a zda nenaplňuje některou z funkcí v příloze č. 1 Metodického pokynu FAÚ č. 7. Existují služby pro ověření např. pepcheck.cz. Také je třeba upozornit na situaci, kdy v okamžiku, kdy vstupujete do obchodního vztahu s klientem, tak není PEP, ale v průběhu času se jím stane. Máte povinnost to zjistit a přizpůsobit tomu jeho rizikový profil a odpovídající opatření dle AML zákona.  

V případě českého s.r.o., kdy je jedním jednatelem Rus a druhým Čech, já komunikuji pouze s Čechem ... stačí identifikovat pouze českého jednatele? 

Obecně platí, že „plná“ identifikace ve smyslu § 8 AML zákona (všechny identifikační údaje dle § 5 odst. 1 písm. a) AML zákona) se provádí u jednatele, který za právnickou osobu fakticky jedná. U ostatních členů statutárního orgánu postačí zaznamenat údaje ke zjištění a ověření jejich totožnosti (jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa) z dokladu o existenci právnické osoby získaného z důvěryhodného zdroje – například pomocí internetového nahlížení do obchodního rejstříku. Je totiž třeba zjistit i ostatní osoby v řídící struktuře, a to i s ohledem na povinnost kontroly klienta dle § 9 odst. 2 písm. c) AML zákona – „v případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, a zjištění, zda osoba v této struktuře není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí“.

Ve vztahu k osobám v řídící struktuře klienta – právnické osoby, tedy i ve vztahu k ruskému jednateli, je tedy třeba zjistit i případný status PEP a zjistit, zda vůči němu nejsou uplatňovány mezinárodní sankce. Navíc tím, že jednatelem právnické osoby je Rus a Rusko je považována za vysoce rizikovou třetí zemi, zvyšuje to i rizikový profil klienta. 

• Materiál FATF

          FATF Guidance for a Risk-Based Approach for the Accounting Profession