Povinné osoby z nefinančního sektoru
Auditoři, daňoví poradci, exekutoři
Daňové poradenství zahrnuje nejen daňové poradce, tj. fyzické osoby, které mají právo vykonávat daňové poradenství podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ale též „osoby, které se zaváží poskytovat hmotnou pomoc, podporu či poradenství v daňových záležitostech jako hlavní předmět obchodní či profesní činnosti, a to buď přímo, či prostřednictvím jiných osob, s nimiž je uvedená jiná osoba spojená“. Patří sem tedy také daňově poradenské společnosti, auditoři či advokáti při poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných plateb, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí.
Auditoři jako povinné osoby jsou kategorií osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech.
Příslušné komory vydaly pro své členy v polovině roku 2021 metodiku AML tzv. Metodická informace k zavedení systému vnitřních zásad zpracovaného pro účely § 21 a § 21a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
Vybraná stanoviska
- Případ nového klienta, který udělí daňovému poradci plnou moc na odklad daňového přiznání či na jednorázové zpracování daňového přiznání a dále již není tomuto klientovi poskytována žádná služba. Tuto činnost lze považovat za jednorázový obchod dle ustanovení § 4 odst. 1 AML zákona a nikoliv za obchodní vztah dle ustanovení § 4 odst. 2 AML zákona, neboť zde chybí vyžadovaný prvek trvání či opakujícího se plnění. Co se týče provádění kontroly klienta v případě jednorázových obchodů, ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) bod 1 AML zákona stanoví, že kontrolu klienta provádí povinná osoba (mimo jiné) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah (při naplnění podmínek pro provedení identifikace dle ustanovení § 7 odst. 1 AML zákona) nejpozději v době, kdy je zřejmé, že tento obchod dosáhne hodnoty 15.000 EUR nebo vyšší. Obchod je v případě tzv. právnických a poradenských profesí třeba vnímat nejenom jako vztah daňový poradce – klient, ale povahu a hodnotu obchodu je třeba vztáhnout na činnost klienta v souvislosti se službou, která je mu poskytována např. obchody takového klienta s jeho dalšími smluvními partnery, zdroj financování majetku, jde tedy o jeho podnikatelskou činnost, kde v souvislosti s ní je vypracované daňové přiznání, apod. Výši hodnoty takového obchodu (tedy zda daný jednorázový obchod mimo obchodní vztah překročí 1.000 EUR, resp. 15.000 EUR) tedy určuje „hodnota předmětu plnění“ (nikoliv výše odměny daňového poradce za poskytnuté služby, jak je často nesprávně interpretováno). Uvedené lze vykládat tak, že pokud klient daňového poradce za zdaňovací období, za které je daňové přiznání zpracováváno, např. uzavírá obchody s dalšími smluvními stranami ve výši přesahující 1.000 EUR, resp. 15.000 EUR, či v rámci jeho podnikatelské činnosti za toto zdaňovací období např. proběhla fúze obchodních korporací (u kterých lze obecně předpokládat částku vyšší než 15.000 EUR), je daňový poradce povinen provést identifikaci, resp. kontrolu klienta, právě s ohledem na hodnotu těchto finančních prostředků, resp. hodnotu fúze, nikoli s ohledem na výši odměny za poskytnutí takových služeb klientovi. Uvedené lze obdobně (a přiměřeně) vztáhnout rovněž na jednorázové poskytování daňového poradenství, a to zejména z toho důvodu, že daňoví poradci mohou být (a jsou) klienty vyhledáváni se žádostmi o právní poradenství právě za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu.