5. Č. j. FAU-95515/2022/031 ze dne 21. 7. 2022

Účinnost ustanovení § 15a AML zákona a údaje o skutečném majiteli získané z veřejně dostupné evidence skutečných majitelů

Dotaz:

Dobrý den,

v rámci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bych Vám chtěl položit otázku týkající se zákona AML v České republice.

Podle § 15a AML zákona má povinná osoba povinnost ohlašovat nesrovnalosti při identifikaci a kontrole klienta danému soudu, po uplynutí přiměřené doby. Má otázka se týká časového období od kdy je tato povinnost v účinnosti, čili zda nabyla účinnosti spolu s účinností zákona nebo později s ohledem na přechodné období? A dále bych se chtěl zeptat, zda v případě, kdy si povinná osoba zřídila privilegovaný přístup do evidence skutečných majitelů, bude muset zpětně kontrolovat klienty, které identifikovala a kontrolovala pouze formou veřejného přístupu do této evidence?

Odpověď:

K Vaší žádosti uvádí Finanční analytický úřad následující:

1. Ustanovení § 15a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), bylo do AML zákona včleněno zákonem č. 527/2020 Sb. s tím, že nabylo účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o evidenci skutečných majitelů“), tedy dne 1. června 2021.

2. K druhé části Vašeho dotazu uvádíme, že pokud povinná osoba nemá pochybnosti o totožnosti skutečného majitele na základě nahlédnutí do veřejně dostupné části evidence skutečných majitelů a současně daný klient, obchodní vztah, produkt nebo obchod nepředstavuje zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, postačí, pokud povinná osoba ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele využila údaje pouze z veřejně dostupné části evidence skutečných majitelů. Povinná osoba však musí údaje získané z evidence skutečných majitelů (ať již ty veřejně dostupné či úplné) doplnit dalším zdrojem [viz ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) AML zákona]. Při volbě tohoto zdroje povinná osoba zohlední rizikově orientovaný přístup. Za důvěryhodný zdroj lze považovat zejména výpis z registru či databáze vedené státním orgánem, veřejná listina, notářský zápis, příp. čestné prohlášení klienta.

S ohledem na výše uvedené lze uvést, že není třeba zpětně kontrolovat skutečné majitele všech klientů, kteří byli identifikováni formou veřejného přístupu do této evidence. Pro úplnost je však třeba poukázat na ustanovení § 8 odst. 9 AML zákona, které stanoví povinným osobám povinnost kontrolovat v době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech platnost a účinnost informací získaných v rámci kontroly klienta, důvodnost zjednodušené kontroly klienta nebo výjimky z kontroly klienta a zaznamenat jejich změny. Tato kontrola musí probíhat na pravidelné bázi s tím, že této kontrole podléhají i informace o osobě skutečného majitele klienta.

Závěrem Finanční analytický úřad poukazuje na skutečnost, že žádosti podané dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, neslouží k výkladu právních předpisů, neboť výklad právních předpisů nespadá pod pojem „informace“ ve smyslu tohoto zákona. V případě, že budete mít k výkladu právních předpisů spadajících do působnosti Finančního analytického úřadu další dotazy, využijte, prosím, institut tzv. kvalifikovaného dotazu, na základě kterého Finanční analytický úřad poskytuje subjektům podporu při řešení nejasných otázek s cílem usnadnit plnění příslušných povinností a předcházet jejich porušování. Postup, jak se obrátit na Finanční analytický úřad formou tzv. kvalifikovaného dotazu, naleznete na našich internetových stránkách (viz https://fau.gov.cz/postup-pri-vyrizovani-podani-vuci-fau).