Sankce proti Rusku a Bělorusku

Úvodní informace k sankcím proti Rusku

Stěžejními sankčními předpisy, kterými dochází k uvalení mezinárodních sankcí na Ruskou federaci, jsou dvě skupiny evropských předpisů - Rozhodnutí Rady a Nařízení Rady .

• Rozhodnutí Rady (označovaná dále v textu též jako „CD“ z anglického „Council Decision“):

Právně závazná pro všechny členské= státy EU. Rozhodnutí není třeba provádět do vnitrostátních právních předpisů. Zavazují tak pouze členské státy, tzn. neukládají zákazy ani povinnosti veřejnosti. Některé zákazy jsou však pouze v rozhodnutí – typicky zákaz vstupu označených fyzických osob na území EU.

• Nařízení Rady (označovaná dále v textu též jako „CR“ z anglického „Council Regulation“):

Právně závazná okamžitě po jejich vstupu v platnost, aniž by se musela provádět do vnitrostátního práva. Jsou přímo závazná v celém rozsahu pro všechny země EU a všechny dotčené subjekty.

Základní sankční předpisy proti Rusku jsou dle vývoje situace na Ukrajině postupně doplňovány a prováděny dalšími sankčními opatřeními (formou změnových a prováděcích nařízení či změnovým rozhodnutím Rady).

Sankčních režimů EU (tzv. autonomní sankce EU) zavedených EU v souvislosti s rusko-ukrajinským  konfliktem je pět a fungují paralelně vedle sebe. Prvně uvedený sankční režim stojí v souvislosti se současnou situací stranou, neboť se jedná o sankční režim týkající se zpronevěry ukrajinských státních finančních prostředků.

Sankční režimy EU proti Rusku:

• Omezující opatření vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině
• Omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny
• Omezení týkající se zboží pocházejícího z Krymu nebo ze Sevastopolu v reakci na jejich protiprávní anexi
• Omezující opatření vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině
• Omezující opatření v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území

Základní sankční předpisy EU proti Rusku stanovují také finanční sankce.  Sankce finanční povahy jsou zaměřené nejen na finanční prostředky, které představují finanční aktiva a hospodářské výhody všeho druhu a které daný předpis dále upřesňuje, ale též na hospodářské zdroje. Hospodářskými zdroji se rozumí aktiva všeho druhu, hmotná i nehmotná, movitá i nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb.

Úvodní informace k sankcím proti Bělorusku

Stěžejními sankčními předpisy, kterými dochází k uvalení mezinárodních sankcí na Bělorusko, jsou dvě skupiny evropských předpisů - Rozhodnutí Rady a Nařízení Rady.

• Rozhodnutí Rady (označovaná dále v textu též jako „CD“ z anglického „Council Decision“):

Právně závazná pro všechny členské státy EU. Rozhodnutí není třeba provádět do vnitrostátních právních předpisů. Zavazují tak pouze členské státy, tzn. neukládají zákazy ani povinnosti veřejnosti. Některé zákazy jsou však pouze v rozhodnutí – typicky zákaz vstupu označených fyzických osob na území EU.

• Nařízení Rady (označovaná dále v textu též jako „CR“ z anglického „Council Regulation“):

Právně závazná okamžitě po jejich vstupu v platnost, aniž by se musela provádět do vnitrostátního práva. Jsou přímo závazná v celém rozsahu pro všechny země EU a všechny dotčené subjekty.

Základní sankční předpisy proti Bělorusku jsou postupně doplňovány a prováděny dalšími sankčními opatřeními (formou změnových a prováděcích nařízení či změnovým rozhodnutím Rady).

Rada EU poprvé přijala omezující opaření proti některým veřejným činitelům Běloruska dne 24. 9. 2004. Po prezidentských volbách v roce 2006 a 2011 byly sankční seznamy rozšířeny o další osoby s ohledem na závažnost situace v Bělorusku. Většinu cílených opatření Rada EU dne 29. 10. 2015 pozastavila a později dne 25. února 2016 zrušila. Rozhodnutí bylo přijato poté, co Bělorusko propustilo všechny politické vězně, a v souvislosti se zlepšováním vztahů mezi EU a Běloruskem.

S ohledem na podvodné prezidentské volby, které se konaly v srpnu 2020, a brutální zásah běloruských bezpečnostních sil proti pokojným demonstrantům, demokratické opozici a novinářům zavedla EU několik balíčků seznamů zaměřených na fyzické a právnické osoby.

Dne 4. 6. 2021 Rada zakázala všem letadlům provozovaným běloruskými leteckými dopravci startovat z území Unie, přistávat na něm nebo přelétávat.

Dne 24. června 2021 EU uvalila další cílené hospodářské sankce, jejichž cílem bylo provedení závěrů zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. 5. 2021 v návaznosti na protiprávní vynucené přistání letecké společnosti Ryanair v Minsku v Bělorusku dne 23. 5. 2021.

S ohledem na situaci na hranici EU s Běloruskem a s cílem reagovat na instrumentalizaci lidských bytostí prováděnou běloruským režimem pro politické účely rozšířila Rada dne 15. 11. 2021 kritéria pro zařazení dalších osob na sankční seznam (osoby a subjekty organizující nebo přispívající k činnostem Lukašenkova režimu, které usnadňují nelegální překračování vnějších hranic EU nebo přepravu zakázaného zboží a nelegální přepravu omezeného zboží, včetně nebezpečného zboží, na území EU).

Dne 2. 3. 2022 Rada rozhodla o zavedení cílených omezující opatření, pokud jde o činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, na 22 vysoce postavených členů běloruského vojenského personálu s ohledem na jejich úlohu při rozhodování a strategických plánovacích procesech, které vedly k běloruskému zapojení do ruské agrese proti Ukrajině.